T.O.Bílý zajíc Libochovice

Naši přátelé na Luži skončili - škoda, nám nezbylo nic jiného, než-li hledat nové cíle pro naše expedice ......

Sobota 31. 1. ´09

Tak, a po roce jsou tu zase hory. Letos ale nejedeme jako obvykle na Luž, ale musíme hledat jiné místo. Výběr padl na Lánov u Vrchlabí, penzion Oáza. Na druhou stranu v Krkonoších je velmi malá pravděpodobnost, že dopadneme jako v loni a budem smutně koukat na zelenou louku. Už pravidelné sněhové zpravodajství nás příjemně informuje o výšce sněhové pokrývky v okolí.
Sraz k odjezdu je naplánován na 8:30 u nádraží Litoměřice město. Scházíme se pomalu od osmé hodiny. Po probrání všech možných problémů a loučení s rodiči odjíždíme v 9:05 rychlíkem směr Nymburk. Po půl hodině čekání v Nymburce nastupujeme na další rychlík do Trutnova. V tom, k našemu překvapení zjišťujeme, že pokladní v Litoměřicích nám prodala jízdenku jinou trasou. Tak jsme tedy doplatili rozdíl v ceně a příplatek 30,- Kč na osobu. No co se dá dělat… V Trutnově tryskem vbíháme do motoráku, který nás odváží do Vrchlabí. Z Vrchlabí nás dopraví objednaný autobus do Lánova, kde se můžeme ubytovat v penzionu Oáza. V půl sedmé nás čeká večeře, které se již někteří hladovci nemohou dočkat. Po večeři jsme probrali takové ty tradiční zahajovací věci a do večerky si dáváme pohov. Po cestě toho máme docela plné zuby.

Neděle 1. 2. ´09

První noc na chatě jsme spali jak zabití. Po té cestě se není ani čemu divit. Hned po snídani vyrážíme na kopec nad chatou vyzkoušet, co v nás za ty dva roky zůstalo. Škoda jen, že nejezdí vlek, který je přímo ve vsi, kousek za chatou. Co se dá dělat – musíme si to vždycky vyšlapat sami. Dopoledne uteklo jak voda a už nám kručí bříška – co bude asi k obědu… Po obědě a poledním klidu bylo rozhodnuto, že se půjdeme pěšky projít po vsi. No … daleko jsme nedošli. Potkali jsme cukrárnu a bylo jasno. Kafíčko, čajíček, dortíček … pak ještě něco k chuti a už je čas pomalu se vracet k večeři. Po večeři přišel na řadu taneční trénink, kde jsme prubli naše tance, skoukli tance Čížkovických, a pak jsme si (tedy někteří, co měli chuť) vyzkoušeli nějaké nové tance společně. Po tancování, propoceni stojíme frontu před sprchou na zaslouženou hygienu. Pak už jen hurá do postele… chrrrr….

Pondělí 2. 2. ´09

Dopoledne nás všechny Míra odvozil na sjezdovku do Dolního Dvora. Tam jsme si i my dospělí krásně zajezdili na dětské sjezdovce a dětském vleku. Koupili jsme si lístek na dvě hodiny a to bylo tak akorát, abychom dorazili pozdě k obědu.
Po poledním klidu nás čeká opět kopec za chatou, kde blbneme až do tmy. Dnes si poprvé v životě vyzkoušel lyže i Kubík Kohák. Po večeři pravidelný taneční trénink, pak opět sprcha a prásk sebou do postele.

Úterý 3. 2. ´09

Dnešní den jsme vlastně celý, kromě poledního klidu a večerního tancování strávili na kopci za chatou. Kdo chtěl, vzal si lyže, kdo chtěl saně, boby a kdo chtěl, tak oboje. Odpoledne jsme si z hůlek postavili slalomovou dráhu a pěkně jsme se na ní vyblbli. Jezdili jsme dokonce na čas. Jen to počasí nás pěkně zklamalo. Dopoledne docela slušně lilo a i odpoledne chvílemi mrholilo. A to ani předpověď počasí nezní moc příznivě – hlásí teplo. Sníh nám mizí před očima. Taky dnes dorazila první pošta.

Středa 4. 2. ´09

Ráno je opět nad nulou a sněhu ubývá. Dopoledne se jdeme projít po vesnici a taky trochu pustit žilou našim peněženkám. Po poledním klidu opět balíme boby, sáňky, někdo i lyže a hurá na místní kopec. Jezdíme opět naši oblíbenou slalomovou dráhu z hůlek a stavíme sošky ze sněhu. Sníh je sice hodně mokrý, ale to nás od zimních radovánek nemůže odradit. Ze svahu odcházíme opět za tmy. Po večeři již tradičně pokračujeme taneční zkouškou, pak umýt a …chrrr….

Čtvrtek 5. 2. ´09

Dnes dopoledne odjíždí šest zdatnějších lyžařů s Mírou do Dolního Dvora, aby si ještě naposled zajezdili na opravdové sjezdovce s vlekem. No, a aby to nám ostatním nebylo líto, vyrážíme do místní cukrárny nacpat si pořádně bříška.
Po obědě dnes nejdeme sáňkovat, ale pomalu se chystáme na večerní karneval. Někdo má masku již přichystanou z domova – takže už jen poslední úpravy, a někdo honem přemýšlí, za co by mohl jít. Po večeři se již masky scházejí na kulturce a začíná rej. Přišli spáči, horský vůdce, gejša, spidermann, princezna, „emařka“, bratři a další. Karneval žije tancem, soutěžemi a hlavně dobrotami….

Pátek 6. 2. ´09

Po ránu je kupodivu trošku umrznuto, a tak vyrážíme na dopoledne na náš kopec. Ještě si to přeci musíme poslední den užít. A taky užíváme! Poprvé jsme vyšlápli sjezdovku až nahoru a když jsme se patřičně rozdýchali, uhánělo to dolů jako o závod. Pak jsme si ještě párkrát sjeli naši oblíbenou „mašinku“ a užili si koulovačku.
Po obědě vyrážíme do vsi utratit poslední korunky a koupit nějaké ty mlsky na cestu. Naše dívky musely ještě nutně sehnat právě vyšlé poslední číslo časopisu Bravo. Pomaličku si začínáme skládat (někdo i šlapat) věci do batohů, abychom s tím ráno neměli až tolik práce. Po večeři ale ještě vyrážíme, opravdu naposledy, na kopec za chatou bobovat. Měli jsme hezký nápad, osvětlit trasu svíčkami, ale vítr byl rezolutně proti. I tak ale bylo noční bobování úžasné, teď už ale opravdu zbývá jen zabalit věci a uložit se do postelí k poslední noci tady.

Sobota 7. 2. ´09

Tak, a je tu sobota, to znamená den odjezdu domů. Týden na horách byl hezký a my si ho užili, ale už je čas vrátit se domů, do školy, do práce… Takže ráno budíček, snídaně, sbalit poslední věci a udělat společnou fotku před chatou. Ve třičtvrtě na deset nás objednaný autobus odváží na nádraží do Kunčic nad Labem, kde nasedáme do spěšného vlaku do Velkého Oseka. V Oseku přesedáme na rychlík, který nás dováží až do Litoměřic. V Litoměřicích nás čeká poslední společná túra na horní nádraží. Tady už nastupujeme do známého motoráčku s cílem v Libochovicích. Na velkém nádraží už nás vyhlížejí rodiče. Takže začíná velké vítání, vyprávění zážitků, překládání batožin, lyží, bobů a všech těch věcí, co jsme s sebou měli k rodičům do aut, a pak už jen poslední rozloučení a hurá domů.

Tak zase za rok…. Uvidíme, kam to bude tentokrát….

VIDLÁK

Expedice Krkonoše I.