Každoročně naše osada jezdí za svými kamarády, kteří v Lužických horách, v Horní Světlé pod Luží, vlastní horskou chatu Luž. Vždy se jednalo o Velký vandr konaný v létě o prázdninách. Letos jsme však jeli v zimě. O tom, že na horách je zima jiná jsme slyšeli vyprávět od kamarádů, kteří zimní radovánky prožívají zásadně na některých horách naší krásné domoviny. Ovšem, že mají pravdu, o tom jsme se museli přesvědčit na vlastní "kůži".
Přípravy začaly již na podzim loňského roku, když jsme kvůli obsazení celé jedné chaty vyvěsili plakát nabízející volné místo na naší akci. Přihlásila se skupina z TJ.Sokol oddíl Mažoretky pod vedením Hany Vaněčkové, takže rázem bylo obsazeno. Posléze byl zájem tak velký, že do 40 místné chaty nás bylo 55. Ovšem postupem měsíců se počet zredukoval na 39 (16 zajíců a 23 mažoretek ).
Den odjezdu byl stanoven na 20.únor 2003 ve 14.00 hodin. Přesně tak jsme i odjeli. Cesta proběhla hladce a i přes protesty řidiče autobusu se nám podařilo vyjet až přímo na místo, když hodinu před naším příjezdem nechal majitel chaty posypat silnici až k sobě nahoru.
Rázem jako když se ocitnete v pohádce o Mrazíkovi. Stromy pokryté jinovatkou sněhu asi 50 čísel. Po ubytování jsme ještě stihli malou večerní procházku na seznámení se s okolím, které nám bylo známo jen v letních měsících. Vše bylo nějaké jiné. Trochu nám život zkomplikovala chřipka, kterou jsme si dovezli z Libochovic a tak nakonec musely tři dívky od mažoretek odjet druhý den domů - vymarodit se.
V pátek nastaly ty pravé zimní radovánky. Vysvitlo sluníčko a přeměnilo krajinu v ledovou krásu. Každá parta měla vlastní program, takže členové naší osady se chopili sání, bobů a pytlů a vyrazili najít nějakou pěknou dráhu. Ta se naskytla na cestě na horu Luž. Čas neskutečně ubíhal a tak po přestávce na oběd a odpoledním řádění na kopci byl večer. Usínáme plní dojmů.
V sobotu jsme pokračovali v sáňkování a lyžování. Večer byl z popudu malých mažoretek ve znamení karnevalového reje za zvuku moderní hudby. K tomu nám majitel chaty uvolnil jídelnu, která se proměnila na taneční parket. Zatancovat si přišli i kuchaři a personál chaty. Spát se šlo hodně po půlnoci.
Ráno po snídani a úklidu chaty přijel autobus, který nás všechny odvezl domů. Šerif osady však na horách zůstal, protože autobus přivezl na týdenní rekreaci svěřence z ústavů z Chotěšova a Křešic. Ale to je již jiná kapitola. Všem z osady se na horách líbilo a tak již teď bylo rozhodnuto. Příští rok znova !