Historie T.O. Bílý zajíc

Okolo desátého srpna roku 1986 se sešlo pět mladých lidí, aby založili bezejmenný klub .......

Nějak takto by zněla strohá zpráva o založení naší osady. Ovšem skutek byl poněkud složitější.
Založením klubu se členové zavázali pracovat s dětmi a pro děti. Téměř všichni pracovali v oddíle Mladých ochránců přírody a někteří byli i členové ČSOP.

Zakládajícími členy byli: šerif - Jan Růžička

Členové - Jiří Růzha, Míra Kadlec, sestry Točinovi

1.září roku 1986 přišel do klubu nový člen, Martin Pekař z Ústí nad Labem, který pomáhal dotvářet dětský oddíl MOP a zároveň všechny členy zlákal na první práce na hradě Hazmburku. To vše trvalo až do února roku 1987, kdy se naráz všechno změnilo. Do osady přišla kamarádka Líba Žáková. Díky ní, je osada taková, jaká je dnes. Ihned po jejím příchodu nastala reorganizace. Byl zvolen název osady "Bílý zajíc" (podle bílého zajíce sedícího v klenotu na přilbici v jedné verzi znaku pánů Zajíců z Hasenburga), dotvořeny byly zákony přísahy, pasování a hymna, která je vlastně jediná pozůstatkem těch nádherných dní a nocí strávené při pracích na hradě, od skupiny Klíč - "Pohár a kalich".

Celé toto "dotvoření" trvalo až do června a bylo přerušované brigádami na záchranu hradu.

(poznámka - jen málokdo již ví, že naše osada stála u zrodu záchrany hradu Hazmburku a odpracovala na něm tisíce hodin při úklidu zříceniny, čistění lesa a znovuzprovoznění přístupové cesty. Dnes se to nikomu z těch co na naší započaté práci pokračují "nehodí do krámu".)

Dětský oddíl MOP, který byl tehdy členem PO SSM, byl trvale připojen k osadě, takže pomalu již od svého vzniku je osada osadou dětskou. Patronem osady bylo ČSOP. V červnu tohoto roku nás opustili kamarádi Kadlec a sestry Točinovi a tak v osadě zůstali 3 dospěláci a 23 dětí.
V létě jsme pořádali náš plně první letní Velký vandr - tábor v Bílém potoce u Raspenavy.

Na podzim roku 1987 odešel na vojnu Honza Růžička a nikdy se do osady nevrátil. Šerifem se po něm stal Jirka Růzha a je jím podnes.
Další kamarád, který se nesmazatelně zapsal do dějin osady byl Martin "Kolibřík" Hamp, obětavý a neocenitelný nejen ve vedení dětí, ale i v ostatní práci.

V roce 1988 se náš dětský oddíl stal vítězem soutěže O cenu brontosaura v okrese Litoměřice. A umístil se na 47 místě (ze 330) v soutěži tehdejšího časopisu 7.pionýrů. V tomto roce jsme hodně jezdili na brigády do dalekého okolí, protože na hradě nám bylo dáno najevo, že jsme (protože jsme dětská osada) zbyteční. Na podzim byla naší osadou založena skupina historického šermu LEPUS - družina pana Zbyňka Zajíce z Hazmburka a skoro všichni dospělí členové byli prvními bojovníky této skupiny.V létě od nás odešel Martin Hamp. Jeho odchod byl velice citelný.

Rok 1989 byl jako každý jiný, plný práce a zábavy. Ovšem Listopadové události hluboce zapůsobily na další rozvoj osady. Popisovat a vracet se na bolavá místa nemá již v dnešní době žádný smysl. Jediné je méně známé: přišli jsme téměř o všechno a musili jsme začínat znovu.

Po těchto bouřlivých událostech vznikly v roce 1990 dvě nové, nyní již tradiční akce, Jarní a Podzimní slavnosti. Do Libochovic za námi začali jezdit oddíly z jiných dětských organizací.

V roce 1991 vstoupila celá osada do tehdy se obnovivší České tábornické unie do oblasti Velké Lucko. V Litoměřicích na předání cen v soutěži O cenu brontosaura jsme obdrželi 1 a 3 místo.

V roce 1992 započal příliv členů do osady - tehdy to bylo moderní. Bylo rozhodnuto o stavbě nové "Zaječí " klubovny a také se na počátku léta započala stavět. Byl uspořádán 1.ročník soutěže dětské trampské písně Brána 92 a znovu jsme obnovili činnost rybářského oddílu.

V roce 1993 začala osada vydávat svůj časopis nazvaný "Zaječiny". V tomto roce byly urovnány majetkoprávní vztahy mezi námi a ostatními dětskými organizacemi. K osadě se připojil první kmen nazvaný Javory, působící v Černuci u Velvar.

V roce 1994 byla slavnostně zprovozněna nová klubovna. Začal pracovat druhý kmen nazvaný Brána a působící v Děčíně, a zavedeny byly oddíly modelářský a výpočetní. V tomto roce jsme také opravili střechu na stávající staré klubovně. Na konci roku vznikly ještě dva nové kmeny a to v Bohušovicích, kmen "Kamarádi" v Klapém. Počet členů osady se ustaluje na úctyhodné cifře 260.

V roce 1995 pracují všechny kmeny na plný plyn. Je pořádáno mnoho akcí, kterých se zúčastnilo na 2000 osob.

V roce 1996 nás opustil kmen "Kamarádi" z Klapého, aby po pár měsících zcela zanikl. Byly konány opět akce na kterých se sešlo na 2340 osob.
Ovšem hlavní akce byla oslava 10.let od vzniku osady. 16.srpna přesně o půlnoci byl pod hradem slavnostně zapálen oheň přinesený sem z, pro osadu posvátného místa, vrcholu hradu Hazmburku, aby za velice vydatného deště, připomněl všem, jak osada vnikla a jaká je nyní.
V osadě vznikla edice Historie v které jsme si dali za úkol seznamovat děti a i ostatní občany o historii města a okolí, ba i o historii Čech. Jako první vyšla Kronika tak zvaného Dalimila.

V roce 1997 končí svoji činnost u Bílého zajíce kmen "Javory" Černuc. V edici Historie vychází Hazmburská saň od Jaroslava Křenka.

V roce 1998 se rozpadá kmen "Brána" Děčín a zbylí členové přecházejí pod zajíce. Totéž se stalo s kmenem v Bohušovicích. Bylo opraveno sociální zařízení a na osadě nyní můžeme být pomalu celý rok. V edici Historie vychází poprvé Hazmburké katastrofy.

V roce 1999 nastává příliv nových členů nejen z města, ale i z okolí. (Lovosice, Terezín aj.) Bylo započato s přístavbou kuchyňky a úpravou okolí klubovny. Jako mnoho jiných dětských organizací se osada potýká s nedostatkem finančních prostředků.

Ale ještě žijeme ......

V roce 2000 byla dostavěna kuchyňka a čeká na kolaudaci.
Znovu vyšly Hazmburské katastrofy, které jsou zcela rozebrány. Proběhla řada úspěšných akcí, včetně letního Velkého vandru.
Osada se pomalu připravuje na svoje PATNÁCTÉ narozeniny.

V roce 2001 se objevila nová bolístka dnešní mládeže. Na členech, a to nejen dětských, se odráží vliv moderní techniky. Krátce řečeno naco bych někam chodil, když můžu sedět doma a v televizi a na internetu všechno přijde za mnou. Počítače, videa, DVD, to je novodobý mor. Členstvo osady se zredukovalo a nakonec vydrželi jen ti, kteří mají tento způsob života rádi a nemohou bez svého "úletu" žít.
V tomto roce byla konečně dostavěna pergola a celek klubovny byl dokončen.
18.srpna oslavila osada 15 let svého trvání velkým nočním posezením, za přítomnosti celé osady a přizvaných kamarádů, kteří během činnosti byli jejímy členy.
Na osadním plácku muselo být poraženo 10 vzrostlých jasanů, kvůli napadení nějakou chorobou. Osadní plácek je najednou strašně prostorný.
Během tohoto roku proběhla řada úspěšných akcí, včetně 15.velkého vandru.

V roce 2002 dochází k částečné stagnaci v činnosti. Dělají se jen hlavní akce, Brána, slavnosti a Velký vandr.

Příliv nových členů zaznamenal až podzim roku 2003, kdy zakládáme taneční oddíl Country tanců, který se pomalu "prokousává" z dětských plenek a pomalu se dostává do podvědomí na Libochovicku.

Rok 2004 znamená pro osadu opětovné zvýšení činnosti a to díky tanečnímu oddílu. Ke stávajícím akcím se připojilo i vystupování oddílu na různých akcích. V tomto roce osada oslavila své osmnácté narozeniny.

Rok 2005 započal opět se stagnací činnosti a to zejména kvůli pracovnímu vytížení osadníků. Konají se pouze pravidelné taneční zkoušky a stabilní akce, i když toho zrovínka také není málo. Již zcela pravidelně a to od roku 2003 vycházejí Zaječiny jako CD-ROM příloha ze dvou hlavních akcí Zimní a Letní tábor.

Slavný rok 2006 pro naši osadu začíná Zimním táborem v únoru, pokračuje kulatým, patnáctým ročníkem oblastního kola Brány a dvacátým Letním táborem na Luži.
V srpnu oslavují všichni "Zajíci a Zaječice" dvacet let od založení osady.

V roce 2007 se naplno rozvíjejí taneční aktivity. Akcí je mnoho, ale zatím se daří je zvládat. Tento rok na tábor nejeli všichni. A tábor byl opravdu daleko - v Ličově u Kaplic, v Jižních Čechách.

Rok 2008 byl rokem docela zajímavým. Kdo chtěl hodně se dozvěděl a došlo i na překvapení. Co se činnosti týče, byl to vůbec nejúspěšnější rok na tancování. Poprvé jsme pořádali v rámci Brány i country bál a s docela příjemným výsledkem. Tábor byl opět na Kotvině. Na podzim jsme začali nacvičovat zbrusu nové tance.



Rok 2009 byl rokem plným zajímavých akcí a zjištění. Poprvé jsme na hory vyjeli do Krkonoš. Poprvé jsme tancovali variace na irské tance a začali se věnovat Line Dance. Porvé jsme se zúčastnili taneční soutěže, kde jsme si odnesli dvě první a jedno druhé místo. Tábor byl jako vždy na Kotvině a letos poprvé jsme dělali tábor i pro mentálně postižené z DÚSP Čížkovice, kterým se strašně líbilo. Na podzim jsme se v tancování vrátili do párových tanců.